Očkování podle Murphyho

Uprostřed třetí koronavirové vlny, která nabírá větší sílu než obě předchozí, není snadné hledat útěchu. Ale jedna tu je. Boj s pandemií koronaviru se přehoupl do druhého poločasu, kde už je díky vakcíně jasná naděje na výhru. Kdo by si před čtvrtrokem pomyslel, že touto dobou už budou naočkovaní první Češi?

S narůstajícím počtem očkovaných bezesporu nejspíš přijdou zneklidňující zprávy o případech, kdy na někoho dolehnou vedlejší účinky nebo kdy očkovaný někoho nakazil. Ano, to se může stát, ale konsenzus rozumné části světa podložený testy a experty je jasný. Vakcína zabírá, a pokud je spojena s něčím nežádoucím, nelze to zdaleka poměřovat s riziky nemoci covid-19, které teď vidíme v Česku na každém kroku. Pro nejohroženější část populace to platí dvojnásob a je požehnáním, že se s její ochranou se začalo.

Smůla je, že v zemi Andreje Babiše to s koronavirem chodí podle Murphyho zákona – co se může pokazit, to se také pokazí. Zkušenost tedy velí být obezřetný. První zprávy o průběhu příprav na očkování signalizují, že ani tentokrát nepůjde všechno hladce a bude opět třeba spoléhat na legendu o mistrné české improvizaci.

Před vlastním prahem

Od Vánoc se stihlo naočkovat přes 20 tisíc lidí, dvě promile zdejší populace. Mnoho zemí na vakcínu teprve čeká, takže globální optikou si nemáme nač stěžovat. V rámci Evropské unie, kde mají tentokrát víceméně všichni stejné výchozí podmínky, jsme ale zatím osmí od konce. Čísla jsou teď na začátku moc malá na velké…