Klid v Puursu

Belgičané a Češi jsou si v mnohém podobní. Milují svoje pivo, výlety do přírody, jakmile se objeví nové pravidlo, nejdříve hledají, jak ho obejít, pak ho poruší a až napotřetí mu dají šanci. A jsou rovnostáři. Neradi vidí, když má někdo výhody jen proto, že se narodil zrovna pod šťastnější hvězdou.

I proto se v Belgii v minulých týdnech vedla intenzivní debata o tom, kdo má dostat vakcínu proti covidu-19 jako první. Začátek očkování v domovech důchodců téměř nikdo nezpochybňoval – senioři jsou nejohroženější skupina a v Belgii je takových domovů nepočítaně, tvoří podstatnou část služeb. Ale kdo má jít jako druhý? Jen lékaři a sestry v nemocnicích, nebo i praktici, ke kterým Belgičané chodí častěji než Češi, protože je to levnější než pobyt ve špitále? Co hasiči? A pokud hasiči, jak k tomu přijdou terénní pracovníci neziskovek, kteří docházejí do přistěhovaleckých komunit, jež se opakovaně staly epicentrem nákazy? Nebo učitelé v takových čtvrtích?

Celkem nepřekvapivě platil konsenzus, že mezi posledními mají jít pod jehlu zdraví, mladí a vůbec privilegovaní obyvatelé. Tedy zhruba takoví, kteří žijí v Puursu, sedmnáctitisícovém uhlazeném městě napůl cesty mezi Bruselem a Antverpami, které pěšky projdete za deset minut a hlavní – jedinou – atrakcí donedávna byl pivovar vařící silný belgický Duvel.

Přesto několik tisíc obyvatel Puursu a přilehlých obcí bude tento týden očkováno. Pracují totiž v místní továrně amerického Pfizeru. Právě odtud budou do zemí EU proudit…