Rovná práva i pro děti a vnoučata

Německá vláda se předloni po maratonu jednání mezi koaličními partnery dohodla na zákonu o ochraně klimatu, jehož cílem je snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent v porovnání s rokem 1990 a dosáhnout klimatické neutrality v roce 2050. Harmonogram snižování emisí detailně rozplánovala na příštích deset let, další postup ponechala otevřený. Z českého pohledu vypadá zákon ambiciózně, v Německu však od počátku sklízel značnou kritiku, na niž kancléřka reagovala typicky merkelovsky – poukazem na to, že politika je zkrátka „uměním možného“.

Koncem dubna se německý ústavní soud na výsledek tohoto politického umění podíval očima mladých aktivistů, například z hnutí Fridays for Future, kteří podali stížnost na jeho protiústavnost – a dal jim k všeobecnému překvapení za pravdu. Podle soudu, jenž má pověst konzervativní instituce, nebere zákon dostatečný ohled na práva dětí a vnuků, kteří se po roce 2030 budou muset uskromnit – a v důsledku tedy více omezit některé své svobody – mnohem více než dnešní dospělí.

Kritice, že soud nemá zasahovat do rozhodnutí, jež v demokracii musí vzejít z parlamentních debat a získat v nich většinu, soudci předešli tím, že nezpochybnili přímo konkrétní cíle snižování emisí. Nařídili však vládě, aby dopracovala harmonogram poklesu emisí i pro léta 2031–2050 – což by samo o sobě ukázalo disproporční náklad, který vláda naložila na příští generace. Klíčoví ministři vládní koalice křesťanských a sociálních demokratů, kteří rozsudek…