Víno, věda a biodynamika

Známá vědecká legenda z padesátých let minulého století vypráví o novináři, který dělal interview s jedním ze zakladatelů kvantové mechaniky Nielsem Bohrem. Když si v pracovně dánského nositele Nobelovy ceny novinář všiml na stěně visící podkovy, zvolal překvapeně: „Pane profesore, vy opravdu věříte, že podkova přináší štěstí?“ Načež Bohr údajně odvětil: „Samozřejmě, že ne. Ale bylo mi řečeno, že to funguje, i když tomu nevěřím.“

Na Nielse Bohra jsem si vzpomněl, když jsem loni za bezměsíčné noci na Svátek Všech svatých zakopával s kamarády na svém malém vinohradu kravský roh naplněný mrvou a křemenem. Podle zásad biodynamického vinařství má podobný postup zajistit rovnováhu kosmických sil na vinohradu, jenž je podle antropozofického učení Rudolfa Steinera vnímán coby živý organismus. Jako racionálně založený pracovník Akademie věd jsem k podobným teoriím skeptický, proto jsem také záměrně nedodržel předepsaný postup. Zaprvé jsem prošvihl podzimní rovnodennost, kdy se má roh správně zakopat. A zadruhé jsem do rohu přidal pár dalších magických ingrediencí, o kterých se Steiner nezmiňuje ani náznakem, včetně usušených pupečních šňůr mých dvou praneteří laskavě poskytnutých jejich přírodně založenou matkou.

Kovanější vědci, než jsem já, ze sanfranciské hi-tech firmy Ava Winery na to jdou úplně jinak a snaží se vytvořit syntetické víno smícháním desítek ingrediencí získaných chemickou analýzou kvalitních vín ze špičkových vinařství. Jejich pokus vytvořit umělé šampaňské…