Siouxové proti Apačům

Úniky z chystané knihy Johna Boltona jsou jenom posledním z řady odhalení v procesu odvolání prezidenta. Nicméně navzdory všemu, co od současných i bývalých členů Trumpovy administrativy víme, zůstává křivka podpory pro impeachment Donalda Trumpa nehybná. Názor lidí nezmění nic.

Chceme-li situaci hlouběji pochopit, porovnejme ji s jiným příkladem. Na vrcholu aféry Watergate se podíl Američanů žádajících odvolání prezidenta příliš nelišil od dnešní situace. Několik dní před Nixonovou rezignací vlastně jeho odvolání podporovalo pouze 71 procent demokratů, zatímco Trumpovo dnes žádá 89 procent z nich. Impeachment tehdy žádalo 55 procent nezávislých, dnes je to podobně 48 procent. Největší posun nastal mezi republikány. V srpnu 1974 věřilo 31 procent republikánů, že by měl být Nixon odvolán. Dnes si totéž o Trumpovi myslí pouze osm procent stoupenců pravice.

Příběh dnešního impeachmentu je vlastně příběhem současné americké politiky – a tedy příběhem polarizace. Ta nyní ovlivňuje prakticky každý aspekt amerického politického života a studují ji experti z mnoha různých úhlů a za použití desítek historických a experimentálních postupů. Nebylo by skvělé, kdyby někdo všechny studie prošel, dal je dohromady a napsal čtivou knihu, která do všeho vnáší smysl? Právě tohle teď udělal Ezra Klein ve své působivé práci Why We’re Polarized (Proč jsme rozdělení). Dost možná se jedná o politickou knihu roku.

Vím, kam patřím

Klein začíná tvrzením, že polarizace vlastně…