Odsunuté umění

Po válce přišel o pětadvacet krav, pět koní, stádo ovcí a střechu nad hlavou. Ale nejen to: když malíř Paul Gebauer odjížděl ve svých osmapadesáti letech v červenci 1946 transportem z rodné obce Sosnová v podhůří Jeseníků do americké okupační zóny v Německu, musel za sebou nechat i své celoživotní výtvarné dílo. Přesto se zde na rozdíl od desítek jeho kolegů narozených na našem území a hovořících německy jádro Gebauerovy tvorby dochovalo až dodneška.

Donedávna sice leželo nezpracované v depozitářích, nicméně před sedmi lety se stal Gebauer jedním z hrdinů projektu Mladí lvi v kleci, ve kterém historici umění Anna a Ivo Habánovi zmapovali německojazyčnou výtvarnou scénu meziválečného Československa. Gebauer je unikátním příkladem moderního tvůrce, který novátorským pohledem zachytil život na svém slezském statku a v přilehlých vesnicích. Maloval i zakázky pro městskou honoraci. Jeho portrét šéfa opavské banky se díky schopnosti vyjádřit opojení prvorepublikovým blahobytem a zároveň úzkost z nejisté budoucnosti stal předloni součástí vídeňské výstavy Po Klimtovi, kde se Gebauer ocitl po boku českých národních klasiků Františka Kupky či Josefa Čapka.

S Paulem Gebauerem ale byla – a vždycky bude – jedna potíž. Těsně před válkou vstoupil do NSDAP a tohle vědomí nám ho stále nedovoluje brát coby přirozenou součást zdejší výtvarné kultury. Zda by se to mělo změnit, na to odpovídá jeho vůbec první retrospektiva doprovázená monografií sepsanou opět zmíněnými…