0:00
0:00
Civilizace26. 1. 20209 minut

Život ve stroji

Je umělý nos ze Silicon Valley prvním krokem k počítači z lidských či zvířecích buněk?

Michal Černý
Živým neuronům se nic nevyrovná. (Agabi v laboratořích své firmy)
Autor: Winni Wintermeyer / Redux / Prof

Příběh výzkumníka Agabiho dokazuje, že cesta k vlastnímu startupu v Silicon Valley není nikomu uzavřena. Oshiorenoya Agabi vyrostl ve skromných podmínkách v Lagosu, hlavním městě Nigérie. Otec pracoval jako přístavní dělník, matka byla negramotná, provozovala však vlastní obchůdek a Oshiorenoya (zkráceně Osh) o ní mluví jako o nejlepší podnikatelce, jakou kdy poznal. Oba rodiče kladli důraz na vzdělání, mladý Osh absolvoval bakalářské studium v Lagosu. Pak se oklikou přes Švédsko dostal na Imperial College v Londýně, kde začal pracovat na doktorské práci v oboru počítačových neurověd a bioinformatiky.

V biologii zatím scházejí přesná data o tom, jak fungují nervové buňky, neurony, a jak jsou řízeny. Mladý vědec proto začal přemýšlet o propojení biologie a techniky. Svůj startup Koniku (název znamená v jorubštině, hlavním jazyku Nigérie, „nesmrtelný“) založil v roce 2013 s představou, že umělí nanoboti se budou pohybovat uvnitř buňky. Později ale myšlenku obrátil a živé buňky chce mít uvnitř stroje.

↓ INZERCE

S asi 20 spolupracovníky se nyní Agabi snaží vyvinout „umělý nos“. Obsahuje živé nervové buňky programované tak, aby dokázaly „vyčmuchat“ prchavé organické sloučeniny. Přenosný senzor tak vystopuje zbytky trhavin třeba při bezpečnostních kontrolách na letišti. Mohl by také pomáhat navigovat vojenské drony, asistovat při vývoji nových léků, v zemědělství může „vycítit“ správný čas pro sklizeň.

Pro komercializaci „umělého nosu“ už Agabi shromáždil kolem 17 milionů dolarů a…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc