Virus v genech státu

Máme se bát nového čínského viru? Otázka je ve skutečnosti hlubší: máme se bát globalizovaného světa s mnoha barvami a odstíny života, v němž se zároveň během pár hodin cestuje mezi městy, státy i kontinenty? Současná epidemie není ani první, ani poslední případ neviditelného ohrožení, přicházejícího ze vzdáleného místa planety.

Zdrojem infekce bylo zřejmě tržiště ve středočínském městě Wu-chan, které nabízelo divoká zvířata a jejich maso ke konzumaci. Nejspíš právě odtud se v závěru loňského roku začal do zbytku Číny i dalších zemí šířit nový virus, nepříjemně podobný původci nemoci SARS, o kterém jsme si mysleli, že se jej dávno podařilo vyhubit. V Číně ke konci minulého týdne onemocněly tisíce lidí, řada jich umírá na zápal plic. Jsou uzavřena města velikosti Londýna, v nichž zůstávají uvězněny desítky milionů lidí. Mnozí se v panice tísní na chodbách nemocnic, z obchodů mizejí potraviny. Státní televize vyzývá ke klidu a místo detailního pokrývání krize vysílá estrády oslavující příchod lunárního nového roku.

Stejně jako u SARS virus asi původně cirkuloval mezi netopýry, zvláštními létajícími živočichy, jejichž odlišnost kombinovaná s faktem, že jsou to pořád ještě savci stejně jako lidé, vytváří nebezpečné prostředí pro rizikové mikroorganismy. Není ale zatím jasné, jestli původce epidemie přeskočil na lidi přímo z netopýrů, nebo prostřednictvím jiného zvířete (více o novém viru i situaci v Číně na str. 53).

Teď se rozhoduje o tom…