Kdo víc rozdá, ten je nejlepší

V probíhající soutěži návrhů, jak snížit daně, vyhodnotil Andrej Babiš svou verzi jako „nejlepší“. Hlavním kritériem pro něj je, že lidem zůstane více peněz. Utrpení po koronaviru bude menší, ekonomika dostane vzpruhu, všichni budou spokojenější.

Jestli však skutečně uspěje, není jasné. Politické dohady o daňovém balíčku, který čeká na schválení horní komorou parlamentu, se ještě mohou zamotat. Zatím ale senátoři spějí k tomu, že Babiš s mírnými ústupky opět vyhraje. To za nejlepší možný výsledek označit nelze.

Nižší daně, menší stát

Principiálně platí, že na snížení daní není nic špatného. Babiš měl od nástupu do politiky štěstí na dobré časy. Ekonomika rostla a státní pokladna se plnila rychleji než leckterá jiná. Přerozdělování přes stát se krůček za krůčkem zvyšovalo a nyní je zcela namístě trend otočit a zbytnělý erár trochu ořezat.

Tím se hájí i ODS, která Babišovi překvapivě s nižšími daněmi pomohla ve sněmovně a k témuž chce využít svůj vliv v Senátu. S filozofií menšího státu ale pracuje dost účelově. Ke zpátečce v přerozdělování nestačí jen snížit daně. Menší stát znamená i úspornější rozpočet, tedy škrty na straně výdajů. Jedno bez druhého je vítězstvím ideologie nad zdravým rozumem.

Občanští demokraté slibují, že návrhy na škrty sepíší, v praxi však půjde jen o akademickou práci bez reálného dopadu. Hlasuje se totiž o daních. Výdaje se řeší nezávisle ve státním rozpočtu, kde má Babiš po prvním čtení díky ČSSD a KSČM výdajové stropy schválené…