Svět bez ČSSD

Ten záběr kamery mluvil za tisíc slov. Jan Hamáček představuje před volbami stranickou kampaň. Odkrývá volební plakát nesoucí jeho tvář, předseda ČSSD září jak malé dítě, blesky ozařují místnost a tu Hamáčkovi padají rysy a úsměv se mění ve smutek. Jako by tušil, že ať udělá cokoli, nepomůže to. Výsledek voleb to potvrdil. Výrazně oslabili i komunisté. Už příští rok se tak může stát, že parlament bude bez jediné klasické levicové strany. To by mělo vážné dopady.

Mimo téma

Přesně před sto lety zuřil na levici vášnivý střet. Ve volbách roku 1920 sice Československá sociálně demokratická strana dělnická získala více než pětadvacet procent hlasů, ale radost straně dlouho nevydrží. Ničí ji totiž vnitřní spor, kdy o vedení soupeří státotvorné a radikální křídlo. Už v říjnu se rozpadá poslanecký klub a v listopadu se na sjezdu strhne bitva o Komunistickou internacionálu. Vítězí sice státotvorné křídlo, které nechce jít sovětskou cestou, ale radikálové se odmítají podřídit. V roce 1921 zakládají komunistickou stranu a sociální demokraté už za první republiky nikdy nedosáhnou vítězství.

O sto let později obě strany spolupracují na vládní úrovni, spory jsou zažehnány, ale světlé zítřky nevyhlíží ani jedna. Konec je na dohled. Zatímco skon komunistů by byl důvodem k oslavě, protože žijí stále v totalitní minulosti, zánik sociální demokracie by byl svého druhu politickou tragédií.

Na pádu se podepsalo angažmá ve vládě s hnutím ANO, kde části voličů vadí spolupráce s…