Už mi není líto Anny Šabatové

Bývalá ombudsmanka Anna Šabatová kandiduje do Senátu, a proto dala rozhovor serveru Novinky.cz. Na otázku, jak hodnotí svého nástupce, odpověděla, že Stanislav Křeček není připraven zastat se všech lidí bez rozdílu. Rozhovor přepsal server Parlamentní listy a vybavil ho titulkem „Bývalá ombudsmanka Šabatová chce do Senátu a dala o sobě vědět kopancem do Křečka i do Babiše“. (Abychom dořekli ten titulek, tak kopancem do Babiše měla být kritika premiéra za to, jak přes léto zlehčoval situaci s covidem.)

Článek na svém facebookovém profilu sdílel Stanislav Křeček beze slova komentáře. Ty vzápětí dodali jeho příznivci. „Tuhle zapáchající rohožku, která šla osm let proti českému majoritnímu národu, učitě ne!“ píše Roman Sál, který Šabatovou nazývá i „koštětem“ a „fuchtlí“. „Ráda bys prachy, ty ludro?“ ptá se muž vedený pod jménem Jirka Šobr. „Kdo už konečně kopne, a fest, do ní,“ zajímá se Eda Janeček. „Tu zrůdu už by měl někdo konečně postavit před soud a zavřít,“ míní Alexanda Lexí Martinková. „Neupalovaly se dříve přesně takové báby na hranici?“ přidává do placu Karel Běhálek. A tak to jede na profilu veřejného ochránce práv dál a dál.

Jde o typickou ukázku internetové nenávisti, o níž ombudsman v červnu vydal tiskovou zprávu s názvem „Nenávist na internetu nelze hájit svobodou slova“. Píše se v ní: „Je důležité intenzivně se věnovat problematice nenávisti na internetu, ať už jde o komentáře k článkům, blogy nebo příspěvky na sociálních sítích. Důvodem je potřeba chránit lidské soužití před projevy, které ve svých důsledcích ohrožují lidská práva a občanské soužití.“

Na ombudsmanově osobním Facebooku je ale praxe jiná. Tam Křeček nechává všechny komentáře viset, nikoho neumravní, sprostě urážlivé komentáře nesmaže. Jako by si neuměl spojit, že to, co oficiálně kritizuje, a to, co pomáhá šířit na svém profilu, je stejná věc. Ta slova tam jsou tak za hranou, že člověka napadne, jestli se Křeček nezapomněl podívat, jak jeho „přátelé“ reagují. Ale ne, nezapomněl. Občas totiž něco „lajkne“, třeba komentář končící větou, že „Stanislav Křeček je chlap na svém místě“. Takže to čte a nechává být. Vlastně se tomu dá rozumět tak, že jako ombudsman pískl na partu, ať zmydlí Šabatovou, a sám to zpoza rohu pozoruje.

Co se v něm u toho asi děje? Má pocit zadostiučinění, že ombudsmanka, která ve funkci nehledala, čím se veřejnosti zalíbit, ale čím jí prospět, dostává na frak od party, jíž se vymyká z rukou slovosled? Hledá v davu podporu, aby pak mohl říct v rozhovorech, jak ho lidé chápou a mají rádi? Nebo ochránce veřejných práv potřebuje tuhle zlou partu, aby se cítil na světě líp? Nebo snad tahle sešlost lidských mrňousů je to, co považuje za společnost, kterou, jak říká, dobře zná?

Nevím. Každopádně chvíli mi bylo Anny Šabatové líto, pak to ale přestalo. Tahle statečná žena už v životě přežila daleko horší věci, než je fanklub Stanislava Křečka. A ponížit nás může jen ten, od koho se ponížit necháme. To, tipněme si, Stanislav Křeček nebude.