Poprvé jsem ho v Praze viděl před šestnácti lety na stadionu hokejové Sparty. A stejně jako pro tisíce lidí, kteří sem dorazili na koncert zpěváka někdejší skupiny Genesis Petera Gabriela, to byl i pro mě historický zážitek: Gabriel totiž jednu písničku odzpíval za jízdy vestoje na vozítku Segway, které ovládal jen náklonem svého těla, což byla tehdy přelomová podívaná srovnatelná bez nadsázky s tím, když má babička poprvé uviděla motorové kolo.
Vynález americké firmy (předloni odkoupené Číňany) sliboval vnést do individuální dopravy revoluční rozměr pohodlné a naprosto svobodné mobility. A taky ho přinesl, jenže jak už to u revolucí bývá, záhy se stal její vlastní obětí. V roce 2016, tedy dvanáct let po Gabrielově vystoupení, už v Praze z vozítek Segway nikdo nejásal. Naopak, magistrát jim zakázal vjezd do centra, protože to se stalo díky masivnímu nárůstu půjčoven originálních i okopírovaných elektrických strojů s dvěma koly a nakloněnou řídicí tyčí v některých turisticky exponovaných místech adrenalinovou hrou na to, kdo koho dřív srazí nebo přejede.
Praha v tom nebyla zdaleka sama. A jak byly (v rukou amatérů neobratné) Segwaye postupně vytěsňovány z měst, dvoukolovým vozítkům začal hrozit umíráček. Zazvonil jim minulý týden, kdy Segway v New Hampshiru ukončil jejich výrobu. Vyhlížený převrat v možnostech individuální dopravy se nakonec ukázal být slepou cestou.
Jízdnímu kolu trvalo přes čtyřicet let, než se z odrážedla změnilo ve šlapací. Parní stroj si v…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
