Kotva, kterou nechceme

Bulharský premiér Bojko Borisov musel během posledních deseti let už dvakrát z funkce odejít a dvakrát se zase vrátil. Na jednu věc je ale za jeho střídavého panování spolehnutí. Čára, ukazující kurz bulharského leva k euru, je kvůli speciálnímu měnovému režimu už přes deset let rovná jak podle pravítka a nejspíš už tak zůstane až do konce – tedy do zániku bulharského platidla.

Po posledních volbách v roce 2017 Borisov obnovil někdejší žádost své země o přijetí do eurozóny a teď se po letech napínání dočkal. Evropská centrální banka před týdnem bulharskou – a souběžně i chorvatskou – přihlášku přijala. Odstartovalo tak dvouleté testovací období, po kterém obě země budou moci euro převzít. Nenastane-li na Balkáně nějaký závažný ekonomický karambol, vstup od roku 2023 je de facto jistou věcí a dnes devatenáctičlenná eurozóna se rozšíří o další dva státy.

Guvernér se hlásí

Podle Kristofora Pavlova, ekonoma ze sofijské pobočky banky UniCredit, jde pro Bulharsko o přirozený vývoj. „Pevný kurz tu udělal velmi dobrou práci,“ bilancuje Pavlov při vzpomínce na divoké časy finanční krize a hyperinflace v devadesátých letech, které se díky pevnému kurzu k euru povedlo odsunout do historie. Dotáhnout zafixování měny k reálné výměně platidla už prý bude jen logickou tečkou, v ní navíc mnozí Bulhaři nevidí jen ekonomickou rovinu, ale vzhledem k narůstajícím ambicím blízkých regionálních mocností Ruska a Turecka i garanci západního směřování svého státu.…