Hra o štěnici

Rozhodnutí Nejvyššího soudu, tedy senátu vedeného Jiřím Pácalem, že odposlechy týkající se Jany Nečasové v případu zneužití Vojenského zpravodajství jsou nezákonné, je nezvratné. K verdiktu bude muset přihlížet jiný senát Nejvyššího soudu, který rozhoduje o dovolání Jany Nečasové proti pravomocnému podmínečnému trestu z loňského roku. Verdikt soudce Pácala z května přináší pro desítky nižších soudů, státní zástupce a policii téměř neřešitelnou otázku: kdy je v Česku nasazení odposlechů v souladu se zákonem a kdy nikoli?

Bez nich to nejde

Mezi soudci, státními zástupci i policisty vyvolal verdikt nebývalou debatu. Dva různé senáty Nejvyššího soudu totiž vynesly v posledních letech dva verdikty o nasazování odposlechů v klíčových případech Davida Ratha a Jany Nečasové, které si odporují. V „případu Rath“ rozhodl původně Vrchní soud v Praze, že použité odposlechy jsou nezákonné, protože byly nedostatečně zdůvodněny. Nejvyšší soud ale po stížnosti ministra spravedlnosti Roberta Pelikána rozhodl opačně. Podle názoru Nejvyššího soudu v případě Rath měla policie právo odposlechy nasadit. Důvod použití odposlechů byl sice popsán v žádosti ne dost konkrétně, ale vyšetřování bylo ve fázi, kdy nebylo možné důvodné podezření ze zločinu popsat přesněji. Tak se dá laicky shrnout rozhodnutí Nejvyššího soudu v případu Rath.

V případě Jany Nečasové šlo v podstatě o…