Bulharská měna je euro

Bulharská měna je levá, chlápkům těm ostrým to neva, zpívalo se v jedné populární písni z přelomu tisíciletí. Legrace z údajné zaostalosti balkánského národa tu byla v kurzu a bulharský velvyslanec marně požadoval u televizní rady, aby příslušný videoklip zmizel z obrazovek.

Za dva nebo tři roky už bude k smíchu bývalý posměváček. Evropská centrální banka tento měsíc oznámila, že schvaluje žádost Bulharska a Chorvatska ke vstupu do zkušebního režimu pro přijetí eura. Pokud se oběma zemím povede ekonomicky tak jako doposud, cestu do eurozóny mají otevřenou.

Bulharská měna – nyní lev neboli, jak mnozí Češi odposlechli u Černého moře, „leva“ – tedy už brzy levá nebude. S českou politickou reprezentací to nic nedělá, premiér Babiš naopak své příznivce ujistil, že s eurem nechce mít nic společného. Fakt, že nás předběhnou dvě země, které jsme si zvykli řadit do kategorie méně vyspělých, na tom prý nic nemění. Jsme přece úspěšní, soběstační a spokojení sami se sebou, tak kam spěchat? Jen ať si předbíhají, však uvidí, na nás chytráky si nepřijdou.

Jde o velkou chybu a její náprava – pokud k ní vůbec dojde – bude trvat hodně dlouho.

Co se vyplatí

Bulharsko a Chorvatsko jsou z ekonomického hlediska v trochu jiné situaci než Česko (viz str. 22). Technická pro a proti ale nechme na chvíli stranou. Obě země ctí to, co je na euru nejpodstatnější. Jde o politické pouto s bohatou a civilizovanou Evropou, což samo o sobě představuje hodnotu, která je v kontextu křehkosti…