Ambiciózní připomínka skromnosti

V jednom z posledních dopisů poslaných z koncentráku Josef Čapek (1887–1945) požádal svou ženu Jarmilu, aby v Praze zničila jeho obrazy, které nepovažoval za hotové či hodnotné. Tušil, že se domů už nevrátí, aby to mohl udělat sám. Letos v dubnu uběhlo 75 let od chvíle, kdy v Bergen-Belsenu zemřel. Jarmila přání svého muže splnila. A právě v místech, kde na zahradě vinohradské vily bratří Čapků vyčleněná plátna spálila, teď proběhl křest publikace, jež obrazně řečeno Josefa Čapka vrací do života. Respektive jeho dílo, ze kterého budeme mít brzy (nehledě na pochybnosti jeho autora) k dispozici vše, co se z něj dochovalo.

„Pracoval jsem mnoho, až nad své možnosti a síly,“ napsal si Josef Čapek před válkou do deníku, a právě Pracoval jsem mnoho se jmenuje knižní projekt, který zahajuje souborné vydání jeho výtvarné tvorby. Stojí za ním umělecké centrum 8smička v Humpolci financované mecenášem Zdeňkem Rýznerem. Jako první přišla na řadu Čapkova volná kresba, jež vyšla ve dvousvazkovém špalku, do něhož se vešlo neuvěřitelných tři a půl tisíce prací. Během následujících tří let dají v Humpolci ještě dohromady Čapkovy ilustrace, karikatury a scénografické návrhy, následovat bude kompletní katalog malířské tvorby a na závěr přijde řada na grafiku. Aby toho nebylo málo, Praha 10 zároveň oznámila, že hodlá do roku 2025 otevřít zmíněný dvojdům bratří Čapků, který projde rekonstrukcí a bude v něm zřízeno „muzeum s badatelnou“.

Kus života

[image id=„200214440“…