Vzpoura ministra obrany

Většina současné armádní techniky je na hranici životnosti nebo za ní. Tuzemská armáda stále stojí z velké části na 40 let starých, byť zmodernizovaných zbraních někdejší sovětské provenience. Tahle drtivá fakta připomněli ministr obrany Lubomír Metnar a náčelník generálního štábu Aleš Opata na středečních jednáních obranných výborů sněmovny i Senátu. Premiér Andrej Babiš nebo vicepremiér Jan Hamáček zatím totiž našli jediný rezort, na němž by se dalo výrazněji ušetřit v podpoře ekonomiky v době po odeznění pandemie – a to obranu. S tím nesouhlasí poslanci a senátoři zmíněných výborů a rozhodli se na přímém jednání zjistit, co s tím chce ministr obrany udělat. Výsledek je docela překvapivý.

Škrtat se nebude. Zatím.

Co zmíněná slova ministra a generála v praxi znamenají? V případě válečného konfliktu, kdy budeme muset hájit své území a zároveň pomáhat v operaci NATO proti útočníkovi někde za hranicemi – třeba v Pobaltí –, vzbuzují možnosti české armády údiv. Na pomoc do zahraničí jsme schopni vyslat maximálně 1600 vojáků v silách rychlého nasazení. Na obranu našeho území nám zbude 3500 přímo pro boj vycvičených mužů a žen. Třicítka tanků, vyrobených v sedmdesátých letech a modernizovaných před 20 lety. Protivzdušná obrana z doby totality s pár desítkami funkčních raket. Stejně staré radary, sestavené v podstatě z náhradních dílů, hlídající nebe ve výšce nad třemi tisíci metry. A takhle bychom mohli pokračovat. Česká armáda není schopna ubránit české území bez…