Venku čeká otazník
Novou fázi pandemie všude na světě provázejí spory o správné tempo rozvolňování
Většinu zemí díky včasně zavedeným nouzovým opatřením zatím nepotkal osud Itálie a Španělska, tedy států, jejichž zdravotní systémy kolabovaly pod přílivem vážně nemocných pacientů. Byť třeba ve Spojených státech, Velké Británii i jinde virus zdaleka nedokončil svůj první úder. Také ve Španělsku nicméně po dlouhých týdnech karantény mohly v uplynulých dnech děti poprvé z bytů na ulici a v Itálii se jim dveře do „normálního“ světa otevírají právě teď v pondělí. Co za nimi najdou, je však pořád s velkým otazníkem.
První fáze byla totiž tvrdá, ale v jistém smyslu přehledná. Propukla pandemie a šíření koronaviru bylo zapotřebí dostat pod kontrolu co nejrychleji, v podstatě za každou cenu. Druhá fáze, do které většina světa vstupuje, je mnohem složitější. Víme, že žít v domácím vězení a zastavit chod společnosti a ekonomiky lze jenom na pár týdnů. Ale současně toho strašně moc nevíme. Nevíme, zda si populace postupně vytvoří proti nebezpečnému viru protilátky. Nevíme, jak se koronavirus bude chovat v létě. Nevíme, zda je realisticky možné plošně a permanentně testovat. A především nevíme, kdy bude vyvinuta vakcína, jediná skutečná záchrana. Vakcínu proti HIV nebo hepatitidě C vědci nenašli dodnes, s funkčním očkováním proti SARS-CoV-2 ale jaksi „s jistotou“ počítáme.
V této zásadní nejistotě nezbývá než naučit se s neviditelným zabijákem nějak koexistovat. Na jak dlouho, to nevíme. Přední americký epidemiolog Michael Osterholm v rozhovoru pro stanici CNN říká, že pandemie…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu