Konec války a otázka viny

Tento týden si připomeneme pětasedmdesát let od konce druhé světové války, jednoho z nejstrašnějších konfliktů v dějinách lidstva. Málokterý historický moment poutá takovou pozornost, vznikají stále nové knihy, dokumentární i hrané filmy. Přesto si i nadále tolik lidí klade jednoduchou otázku: Jak se to všechno mohlo vůbec stát?

Jen necelý rok po skončení války vydal německý filozof Karl Jaspers (1883–1969) legendární esej Otázka viny: příspěvek k německé otázce. Text není významný jen tím, že vyšel tak brzy po pádu nacismu. Klade totiž otázky, které svým způsobem – bohužel – nikdy nezestárnou, neztratí na naléhavosti.

Jaspers mimo jiné uvádí: „Metafyzická vina je nedostatek absolutní solidarity s člověkem jako člověkem. Tato solidarita je porušena, přihlížím-li, jak dochází k bezpráví a zločinu. Nestačí, že dávám obezřetně život v sázku, abych tomu zabránil. Dochází-li k tomu, a jsem-li při tom, a zůstávám naživu, zatímco druhý je vražděn, pak je ve mně hlas, díky němuž si uvědomuji: to, že ještě žiji, je moje vina. Tisíce Němců hledaly nebo i našly smrt v odporu k režimu, většina anonymně. My, kteří jsme zůstali naživu, jsme ji nehledali. Nevyšli jsme do ulic, když byli naši židovští přátelé odváděni, a nekřičeli jsme, aby zabili i nás. Zůstali jsme raději naživu, se slabým, i když oprávněným důvodem, že naše smrt by stejně ničemu nepomohla. To, že žijeme, je naše vina. Jsme si před Bohem vědomi čehosi, co nás hluboce pokořuje. Stalo se s námi za těch dvanáct let něco, co znamená hlubokou změnu naší bytosti. Všichni máme spoluvinu na tom, že v duchovních podmínkách německého života bylo něco, co umožnilo vznik tohoto režimu. Musíme převzít vinu otců. Jsme politicky odpovědni za náš režim, za jeho činy, za začátek války v této dějinné situaci a za to, že jsme připustili, aby se na nejpřednější místa dostali vůdcové určitého typu.“

V knižním vydání z roku 2006 (vydalo nakladatelství Academia) je i kratičká předmluva od českého filozofa a chartisty Ladislava Hejdánka, který minulý týden zemřel a jehož nekrolog najdete na str. 59. Hejdánek připomíná, že Jaspers sice původně text napsal jako Němec Němcům, ale jeho slova jsou určená i nám, kteří jsme žili v éře komunismu. Jaspersova Otázka viny je však určena lidem všech generací a národností.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery

šéfredaktor