Tak, a teď nebude ani Oktoberfest. Odsunutí mistrovství Evropy ve fotbale nebo olympijských her, to se ještě dalo čekat a skousnout, ale Mnichov bez Oktoberfestu? To je jako… Mnichov bez Mnichova. Prostě k neuvěření.
Přitom to není ani tak, že coby Mnichovan nutně na podzimní pivní slavnosti chodíte, to vůbec není třeba. Ony přicházejí k vám a uniknout jim můžete jen naprostým útěkem z města. Oktoberfest totiž poznáte na každém konci Mnichova. Místní i turisté si vykračují v tu více, tu méně slušivých krojích. Na hrudi si drží perníková srdce nebo se kolébají ulicemi pod vlivem kombinace piva, kolotoče, ruského kola, která jim vjela do žaludku i do nohou. Oktoberfest ostatně probíhá i v přízemí domu, ve kterém bydlím. V malinkém, až po strop zbožím nacpaném obchodě tam žena s dlouhými blonďatými copy prodává kožené kalhoty a dirndly, vše second hand nebo ušité ze starých látek. Už od srpna – Oktoberfest začíná koncem září – je její krámek v plném provozu. Chvílemi je v něm tak narváno, že lidé zkoušejí oblečky ve vyprázdněné garáži za obchodem nebo přímo ve dvoře pod mým balkonem. Když jsou dveře obchodu v letním vedru rozevřené dokořán, tak se do ulic šíří pach kůže, jenž se k večeru mísí s vůní terijaki ze sousední japonské restaurace.
O tu vůni tedy letos přijdu… Oktoberfest prostě neproběhne. Dá rozum, že nemůžete s rouškami pít pivo a nemůžete ani s odstupem od druhých lidí tančit. Samozřejmě zrušení pivních slavností není žádná katastrofa, pohled do historie ale…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
