0:00
0:00
Eseje26. 4. 20205 minut

Co bude největší výzva, které bude Česko čelit, a jaké je podle vás řešení?

Další chybný model

Tereza Matějčková
Lepší je žít ve skutečném světě.
Autor: Milan Jaroš

Koronavirus je šifrou neznalosti. To, že nevíme nic, je jediná informace, kterou nám poskytl. Sám projevuje svou moc, ale v rozmanitosti příznaků zůstává nepolapitelný. Nejzákeřnějším příznakem je, že mnohdy žádný nepůsobí. Možná je to kutilský virus: každý si ze svých problémů „vyrobí“ vlastní koronanemoc. Zatímco tradiční kutilství – moderněji řečeno koncept „do it yourself“ – ústí ve výrobu něčeho užitečného, infikovaný naopak ukazuje, v čem tkví jeho slabiny.

Nepoznatelnost viru zahanbuje fráze, že „svět už nikdy nebude takový, jaký jsme jej znali“. Svět jsme ale nikdy neznali, žijeme podle modelů. Vytváříme si představy o tom, co je svět. Když nám to prochází dostatečně dlouho, usmyslíme si, že náš model je totožný se světem. Skutečnost však každý model překračuje. A proto přicházejí krize, které nás o tom zpravují.

↓ INZERCE

Se světem se tedy nic nestalo. Jen se ukázalo, že žijeme podle modelu, který zjevně není nejlepší z možných. Existují však i horší a je jisté, že neexistují žádné dokonalé. V krizích se pravdy, podle nichž žijeme, vyjeví jako typ sdíleného zaslepení. Nyní na vlastních tělech pociťujeme meze modelu, v němž jsme svět podali jako vesnici bez vzdáleností. Ctností i posláním je v tomto modelu schopnost přibližovat se vzdálenému a opouštět blízké. Blízkost možností nás uklidňuje, zatímco blízkost blízkého i blízkých děsí. Příznačný pro tento model je Facebook, díky kterému se objevila nová kategorie přátel, které neznáme.

Vedle klišé o světě, který nebude…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc