Takže kam?

Ta otázka zní zvláště cize, jak otázky, které nebyly hodně dlouho položeny, obvykle znějí. Kam se dá jet v Čechách na dovolenou? Nebo spíš na Moravu? Ale kam se dá jet na dovolenou na Moravě? Ne že by autor glosy v Česku dovolenou netrávil. Minimálně týden na to vždy zbude. Potíž ale je v návyku uvažovat o cílech cesty bez ohledu na hraniční linie. Jelo se na Broumovsko a pak kousek do Polska. Nebo na sever Čech a tady na skok do saského Budyšína. Do Novohradských hor a zpátky přes Rakousko.

Přemýšlet o uzavřeném, od všeho kolem izolovaném Česku jako cíli cesty je úplně jiná disciplína, nebo alespoň to tak teď na jaře pod dohledem plukovníka Prymuly vypadá. Člověk si při tom vzpomene na dětství, kdy s rodiči vyjel z Třeboně a objevoval kempy na Slapech, na podnikovou chatu na Lipně nebo výlet do Prahy s oblíbenými nákupy v Kotvě a senzační projížďkou metrem na lince C, o exotice v dalekých Krkonoších ani nemluvě. Takže návrat tam, kde už je to vyzkoušené? Nebude ale Lipno bez východních Němců v trabantech trochu nuda? To samozřejmě hrozí…

Zavřené hranice umějí překazit plány, Google však nezastaví. Nelze tedy nevyťukat „nejkrásnější místa České republiky“, kde se dá vybírat z přehlídky skalních měst, Pravčické brány, kopců s vyhlídkou, prochozených hradů a zámků. Proč ale vlastně jezdit tam, kde je to „nejkrásnější“? Neslibují víc nejošklivější místa ČR? Vyhledávač nabízí „nejošklivější místa v Praze“. Ta se ovšem dají vidět i v únoru.

Google brzy pochopil, že…