Káva v genech

Vědecký časopis Behavior Genetics přinesl zajímavé zjištění: záliba v pití kávy, kterou vyznává nemalá část pozemšťanů, je možná až z poloviny geneticky předurčená. Statistik Paul Williams z Kalifornské univerzity to zjistil analýzou téměř sedmi tisíc příbuzenských dvojic a ve světě kávy to v poslední době není jediná pozoruhodná novinka. Nápoj, který lékaři ve vztahu k lidskému organismu dlouho považovali za škodlivý, se postupně dočkává rehabilitace. Pití kávy je ve skutečnosti zdravé, a to i v nečekaně velkém množství.

Hořká a chutná

Ono zjištění o dědičné povaze kávomilství nespočívá v objevení příslušného genu, jenž by za takovou vášeň zodpovídal. Ostatně žádný takový nejspíš ani neexistuje. O tom, zda a jak moc člověku černý nápoj chutná, rozhoduje celá řada genetických faktorů v čele s tím, jak jeho organismus reaguje na kofein.

Ačkoli spory mezi vyznavači jednotlivých odrůd nebo způsobů přípravy mohou někdy vypadat jako nanejvýš gurmánské, skutečným důvodem v pozadí vášně pro kávu není chuťový zážitek, ale její psychoaktivní sloučenina. Lidský organismus byl evolucí stvořen tak, aby ho hořká chuť odpuzovala coby potenciálně jedovatá, jak v přírodě bývá. Pro hořkou máme nejvíce receptorů, a to dokonce i v žaludku, kde se jejich aktivací zpomalí proces trávení, abychom se neotrávili moc rychle. Domněnka, že nám pivo, čaj nebo káva doopravdy „chutnají“, je tak zřejmě jen během života vytvořená konstrukce, která milosrdně maskuje, že nám především chutná…