Babiš v Kyjevě

Andreji Babišovi se toho v zahraniční politice zatím moc nepovedlo. Evropským spojencům není za Česko ochoten pomoci v migrační krizi, nevyšel mu plán na stavbu vesnice v Sýrii pro sirotky z tamní války, za své nejbližší spojence označuje kleptokratické autoritáře, jako je maďarský premiér Viktor Orbán, naletěl tureckému prezidentovi v otázce jeho útoku na spojenecké Kurdy.

Minulý týden měl ale Babiš svoji šťastnou zahraničněpolitickou chvilku. Společně s delegací českých byznysmenů vyrazil na vládní návštěvu Ukrajiny a přerušil tím éru dlouhodobého nezájmu zdejších politiků o tuto – z hlediska bezpečnosti pro Česko naprosto klíčovou – zemi. Posledním českým premiérem v Kyjevě byl Mirek Topolánek v roce 2008, od té doby tam žádný předseda vlády nebyl. „Ukrajina je nucena čelit problémům, jako je ruská agrese a ruská anexe Krymu, které jsou pro nás těžce představitelné. Přijel jsem sem s jasným vzkazem podpory ukrajinskému lidu,“ uvedl Babiš v Kyjevě, kde se pak také mimo jiné poklonil i obětem Moskvou zrežírovaného hladomoru z let 1932–1933.

Babišovu cestu a vzkaz, který Ukrajincům vezl, je třeba vysoce ocenit. Tím spíš, že zájem o Ukrajinu je mezi českými elitami stále spíše okrajový. Z pravidelných výzkumů Asociace pro mezinárodní otázky dělaných mezi diplomaty a politiky vychází, že jen málokdo z nich tuhle zemi řadí mezi zásadně důležité partnery Česka. V roce 2015 to udělalo jen šest procent respondentů, letos o tři procenta méně. Babišova návštěva by to mohla změnit k lepšímu. Spadnutí Ukrajiny do náruče Ruska by totiž jeho rozpínavou hranici posouvalo k nám a to by nás coby dědice sovětských ambicí a snů výrazně oslabovalo.

Babiš má v otázce Ukrajiny silné oponenty, prezident Zeman schvaluje její pohlcení Ruskem, někteří čeští poslanci jezdí podporovat proruské separatisty na Donbas, v jejich řadách bojují i Češi. Premiér by jejich snahám měl klást silný odpor. Praha by mohla Ukrajině zvýšit finanční pomoc, podporovat kritická média, pomáhat s budováním nezávislých institucí, ukrajinské vojenské složky by mohly získat od těch českých speciální výcvik.

Na závěr dovolte ještě krátký návrat v čase. Jak víte, u příležitosti našich třicátých narozenin jsme uspořádali v Lucerně velkou mezinárodní debatu. Řada z vás nám psala, zda by nebyl k dispozici její záznam v angličtině. Najdete ho tedy na našich webových stránkách.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

dobrý poslech a ještě lepší čtení vám přeje

Ondřej Kundra

zástupce šéfredaktora