Dopisy

Nespojujte ji s námi

Respekt 38/2019

Článek je totální pád do deprese – Koloveč je tedy opravdu materiál. Cituji krásnou češtinu zklamaného přistěhovalce do Ameriky v polovině 19. století: „… tu zmocnil se mě stav zoufalství a pochybností o člověčenstvu celém.“ Naproti tomu článek Prostě kopu jednou nohou z čísla 39 je lektvar optimismu. Vězte, že mi chvíli trvalo odehnat mrtvičku (jsem už starší ročník) způsobenou takovými brutálními extrémy mezi beznadějí a euforií! Za oba texty opravdu děkuji a oběma dámám velký obdiv – i když v případě paní Filipové jí to asi moc nepomůže.

Pavel Musil

Kam s penězi

Respekt 38/2019

Kvůli „odbornému poradenství“ bankéřů privátního bankovnictví už peněz moc nemám. Tak aspoň ten čas na čtení zbyl. A navzdory titulku textu se rád přiřadím k těm Čechům, kteří budou stále víc schraňovat peníze doma anebo jen tak na běžném účtu bez podlehnutí lákadlům, že na běžném účtu přece ztrácí hodnotu. Nechal jsem si bankéřem spravujícím můj běžný účet doporučit přechod do jejich privátního bankingu. Tam svěřené prostředky investují do nejrůznějších produktů a měli by se řídit tím, jaký jste po vyplnění jejich investičního dotazníku „střelec“. Vyšel jsem v něm jako konzervativní investor. Bankéř doporučil nákup akciového certifikátu Deutsche Bank za rovné dva miliony korun na pět let s úrokem pět procent. „Pane Lesáku, přece si nedokážete představit, že by největší německá banka klekla,“ odpovídá bankéř na můj dotaz, zda je rozumné vsadit takto na jednu kartu. To jsem si věru představit nedokázal a bankéř na DB vsadil. Letos 19. září mi po pěti letech platnosti certifikátu banka ze dvou investovaných milionů vrátila, simsalabim, rovných 606 000 Kč. Ztráta 1 394 000 Kč. V období konjunktury a růstu? Tak tohle ani má představivost nedokázala vymyslet. Z poradenství si odnáším jednu dobrou radu: Kdo chce víc, nemá nic. Ale tohle mi radila už má babička. A nic za to nechtěla. Banka si nechala mých 1 394 000 Kč. „Je nám to líto, pane Lesáku.“ Uzavřeno. S bankou končím a odcházím se všemi účty, taky je mi líto. Smutnější na tom je, že před pěti lety šlo za dva miliony v Praze ještě koupit garsonku, na okraji města i 2+kk. Dnes ani 2+kk, ani 1+kk, v hledisku nemovitostí naprostá nula. Odborné poradenství vyrobilo ze dvou milionů 606 000. I když, na antidepresiva ještě docela slušný budget.

Petr Lesák

Vyblbnout se na smeťáku

Respekt 40/2019

Saxofon se, přestože je nejčastěji vyroben z mosazi, neřadí mezi žesťové, nýbrž mezi dřevěné hudební nástroje. Je to proto, že zvuk se tvoří v hubičce rozechvíváním dřevěného plátku, velmi podobně, jako je tomu třeba právě u klarinetu.

Zuzana Janáčková

Beton, nebo klid?

Respekt 40/2019

Krušné hory už dávno měly být CHKO. Spolu s Novohradskými a Rychlebskými horami včetně Králického Sněžníku jsou nejohroženější české pohoří, protože nejsou nijak chráněné. A první projevy nevratných barbarských zásahů už se dostavily.

Martin Veselka

Výstavba není jen zlo, nebo dobro. Pro lidi v Krušnohoří jsou investice důležité a není jednoduché je tam nalákat, když už však přijdou, lze je aplikovat s respektem k okolí. Záleží jen na projektové dokumentaci a povolovacím řízení.

Lukáš Kníže Pavel