Tíživé svědectví

Outsider mezi dětstvím a dospělostí, ideálně s výjimečným talentem, je častým literárním hrdinou. Čtrnáctiletá Linda Furstonová do tohoto schématu přesně zapadá.  Zároveň je však kniha, zachycující „transformační“ rok jejího života, natolik svébytná a vtahující, že se právem tento debut dostal předloni do užší nominace na Man Bookerovu cenu.

Linda pobývá s podivínskými rodiči ve srubu u jezera obklopená drsnou krásou severní Minnesoty.  Jsou posledním pozůstatkem komuny, jež se pokoušela žít v souladu s přírodou, a existují spíše vedle sebe. Nekočírovaná Linda patří ve škole k průměru, není pohledná ani sportovně nadaná, ale má mimořádný pozorovací talent a s ním spojený cit pro detekci vyděděnců, k nimž má tendenci přilnout a pokusit se zasáhnout do jejich životů. Snaží se tak udělat radost i novému učiteli dějepisu, panu Griersonovi – s projektem Historie vlků se účastní soutěže Odysea dějin a pokouší se mu vyjít vstříc i v jeho ne zcela nevinné zálibě v mladých děvčatech. Osudovou se však pro ni stane mladá matka Patra, která se se čtyřletým Paulem usadí v novém srubu na druhé straně jezera. Linda začne chlapce po škole hlídat a v této zvláštní rodině, v níž na dálku figuruje i tajemný otec Leo, brzy tráví veškerý volný čas.

Nečekejme však rozuzlení ani šťastný konec románu o dospívání. Protože příběh vypráví dospělá Linda s odstupem mnoha let a životních kotrmelců, víme od počátku, že se tu schyluje k tragédii. A dodnes po ní zůstávají jizvy, údiv i poznání vlastní…