Propojujeme ty, kteří se jen bojí sebe navzájem

Pokud si někdo zamiloval deštivou Belgii a pokusil se pochopit její mimořádně komplikovanou správu, zcela jistě by si porozuměl i s českou ajťačkou a designérkou Michaelou Lebeda. V Bruselu žije řadu let a poslední tři roky pracuje pro organizaci, která originálním způsobem pomáhá přistěhovalcům najít si práci. Nezaměstnanost cizinců Česko právě teď netrápí. Dobrodružství, které nabízí Duo for a job, by prý ale spousta Čechů ocenila.

Jste malá neziskovka, fungujete pět let a už jste stačili posbírat belgickou i evropskou cenu za sociální projekt roku. Co dělá Duo for a job tak dobře?

Spojujeme mladé přistěhovalce bez práce se staršími Belgičany, kteří většinou už sami nepracují nebo jsou na odchodu z práce. Mají volné ruce a šanci předat jim svoje zkušenosti a pomoci získat zaměstnání. Fungujeme na bázi dvojic žák-školitel. Propojujeme konkrétního přistěhovalce s rodilým Belgičanem, který se mu pak půl roku věnuje.

A výsledek?

Za těch pět let Duo pomohlo k práci dvěma tisícům přistěhovalců, přičemž „pomohlo k práci“ znamená, že si 54 procent z nich do roka od konce projektu našlo stálé místo. Dalších 19 procent získá stáž nebo se dostane do rekvalifikačního kurzu. Je to víc, než jsme čekali, a víc, než se daří různým vládním programům na podporu zaměstnanosti mladých. Navíc je to všechno dobrovolničina – mentoři nedostávají za tu práci zaplaceno.

Bonus pro mladého přistěhovalce je jasný. Co to ale přináší starším Belgičanům?

Poznají skupiny lidí, se kterými by se v civilním životě nepotkali. Zjistí, s čím se přistěhovalci potýkají, prověří si vlastní stereotypy a předsudky a je to pro ně smysluplné naplnění času, když jsou sami bez práce. Z našich zkušeností vyplývá, že když někdo jednou provede nějakého toho „mlaďocha“, chce si v 90 procentech případů tu zkušenost zopakovat. Máme už síť osmi stovek mentorů.

Dáváte dohromady cizince mezi 18. a 30. rokem věku a Belgičany nad 50 let. Proč právě tyhle dvě skupiny?

Ta hranice je důležitá. Jednak proto, že jde o dvě nejohroženější skupiny na trhu práce, které si vzájemně pomáhají. Belgičané nad padesát budou mít nějakou životní zkušenost, návyky, kontakty, které jsou cenné, a byla by škoda jich nevyužít. A pak, starší Belgičané jsou nejnáchylnější k tomu uvěřit různým fámám okolo cizinců. Kdyby se nezaměstnaného přistěhovalce ujal profesionální kouč, výsledkem velmi pravděpodobně bude, že se ten člověk uchytí na pracovním trhu. Už se ale nedocílí toho druhotného efektu, který je pro společnost ještě důležitější. Propojování skupin obyvatel, které se jinak míjejí a jenom se vzájemně bojí jedna druhé.

V letošních parlamentních volbách v Belgii výrazně posílila extremistická strana Vlámský zájem a nejsilnější partají zůstává protipřistěhovalecká NVA. Jaké jsou vaše šance v tomto směru?

Tenhle trend jenom Duo nezvrátí. Ale víme, že mezi našimi školiteli a jejich svěřenci vznikají přátelství. Mentor má povinnost potkat se s ním nejméně na dvě hodiny týdně, ale ve skutečnosti komunikují mnohem intenzivněji. Telefonují si, stávají se součástí rodiny toho druhého. I kolem Dua se za těch pět let vytvořila komunita bývalých klientů a jejich mentorů, kteří se dál chtějí vídat, slaví s námi narozeniny firmy, běháme společně charitativní půlmaraton Bruselem. Já jsem teď něco řešila s jedním naším mentorem, který už provedl osmého nebo devátého cizince a se všemi zůstává v kontaktu, má přehled, jak se každému daří.