Chiméra Slušovic

Ve třiaosmdesáti letech minulý týden zemřel někdejší předseda JZD Slušovice František Čuba. Tvůrce slušovického zázraku, psala o něm tuzemská média; někdy v uvozovkách, ale většinou bez nich. Toto sousloví se vžilo na konci devadesátých let podle dokumentárního filmu Roberta Sedláčka.

Realita je ovšem taková, že podnikatelský „zázrak“ socialismu skončil v okamžiku, kdy se v roce 1990 střetl s volným trhem. Rozpadl se během dvou let na minimálně sto malých společností, které skončily později převážně krachem. Bankrotem nakonec skončilo i soukromé podnikání samotného Čuby. Konec „zázraku“ byl korunován zapletením slušovických manažerů do miliardových daňových úniků známých v devadesátých letech jako podvody s lehkými topnými oleji. Jeden z manažerů slušovického JZD skandál nepřežil, zahynul při bombovém útoku na jeho auto.

František Čuba vedl v šedesátých a sedmdesátých letech slušovické družstvo k úspěchu hlavně díky kontaktům, které jako významný funkcionář komunistické strany měl, a díky neexistenci konkurence těch, kteří podobné kontakty neměli.

Později Slušovicím pomohla i spolupráce s rozvědnou částí StB. Existují záznamy o schůzkách Františka Čuby a dalších manažerů Slušovic s představiteli této nejvýznamnější složky tajné policie. Agrokomplexu to přineslo výhody, o nichž se dalším družstvům ani nesnilo. Třeba možnost využívat západní technologie při vývoji vlastních počítačů, přístup k zahraničním biotechnologickým výzkumům, na které se JZD specializovalo,…