Velký útěk
Jak před třiceti lety mladý chartista Devátý přelstil celý československý stát
Za normálních okolností by měl Stanislav Devátý všechno vzorně sbaleno. Ctil pravidla konspirace a vstát kvůli dokonalé přípravě třeba v pět ráno mu nečinilo problém. Jenže okolnosti byly všechno, jen ne normální. Devátý se chystal na ilegální přechod hranice do Polska, kde se plánoval ukrýt před nástupem do československého kriminálu, a netušil, na jak dlouho odchází a kdy se bude moci vrátit zpátky domů – pokud vůbec. Sbalit si proto musel víc věcí než obvyklý kartáček na zuby a pár kusů oblečení, které si s sebou brával do Prahy, kam jezdil na opoziční akce z rodného Zlína. Před Devátého odchodem se navíc pořádala „rozlučka“, která se protáhla na dvoudenní večírek, protože s tehdejším mluvčím Charty 77 si přijel do bytu disidenta Bedřicha Koutného připít kdekdo z jeho širokého okruhu přátel.
Když proto Devátý nad ránem 17. září 1989 otevřel v obýváku u Koutných oči a člověk nad ním, který s ním už notnou chvíli cloumal, řekl, že auto už čeká a je čas jít, měl všechno v mlze. Vstal, chvíli ještě vrávoral a pak si rychle sbalil poslední věci.
A pak to někoho napadlo
Totalitnímu režimu v Československu tehdy zbývaly dva měsíce do pádu, v realitě tomu však nic nenasvědčovalo. Českoslovenští komunisté drželi moc ve státě pevně v rukou a postihovali každý projev občanské neposlušnosti.
Zástupce mladé generace opozičníků Devátý byl na ni specialista. Tiskl prohlášení Charty 77 a osobně je za bílého dne šel doručit na ambasádu Sovětského svazu v Praze. Nabádal k…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu