Zajímala mě otázka, proč jste do toho spadli tak snadno

Česká společnost nemá mnoho tragičtějších výročí, než je 25. únor 1948. Německá historička Christiane Brenner je ale na základě svého výzkumu přesvědčena, že důležitější než únorové dny byly tři poválečné roky, které únoru ’48 předcházely. Právě v nich je podle jejího názoru nutné hledat z událostí před 70 lety poučení.

Sledujete laickou debatu o únoru ’48? Zaujalo vás na ní něco?

Snažím se číst články a dívám se na dokumentární seriál v televizi. Je zajímavé vidět, jak se v posledních asi patnácti letech nazírání na únor ’48 změnilo.

Jak se změnilo?

V devadesátých letech, když jsem začala na tomto tématu pracovat, se veřejný obraz února vytvářel primárně podle zkušeností a pojetí těch, kteří po roce ’48 emigrovali. „Vítězný únor“ se nejčastěji vykládal jako spiknutí nebo puč. Tento výklad pomáhal vymezit se proti komunistům a jejich obrazu dějin. Vycházely memoáry emigrantů, které měly kromě doplnění obrazu dějin o jejich dříve potlačený rozměr i hlubší politický význam. A to se od té doby výrazně změnilo.

Je to dobře?

Ano. Připadá mi to jako důležitá změna, s níž je spojena určitá depolitizace. Únor už není událost, o které by se diskutovalo v rodinách, už není v živé paměti. Nejde o soudobé dějiny, a tedy ani o věc důležitou pro aktuální politiku. Zvětšil se odstup a zřejmě se změnil i poměr ke komunistům. Už není taková potřeba označovat komunisty za…