Mýtus o Pérákovi. Městská legenda mezi folklorem a populární kulturou

Etnolog Petr Janeček se proslavil výzkumy soudobého folkloru. V několika dílech Černé sanitky a i dalších textech píše o jevech, ve kterých se odráží humor, strach a katarze, ale i lechtivá témata a společenské nálady moderního člověka. Kromě městských legend o autě, jež unáší děti, či žravých škvorech ve svých soupisech pojednává také o vzývání Krvavé Mary nebo tajemném Slender Manovi, po jehož spatření opovážlivci hrozí oběšení. Další postavou z ranku moderních mýtů je legendární Pérák, jehož poučeně představuje v nejnovější knize.

„Nikoli náhodou se první zmínky objevují v industrializovaném prostředí severozápadních Čech nápadně podobném tomu, kde se zrodil jeho britský předobraz – v kovozemědělských komunitách venkovských dělníků a horníků na Mostecku, Ústecku, Lounsku a Roudnicku,“ začíná Janeček knihu o historii i současnosti českého Péráka, který je podle něj svébytnou zdejší verzí mezinárodně rozšířeného vyprávění.

Nespoutaný nepřítel

Toto vyprávění vzniklo ve druhé třetině 19. století v předměstské dělnické kultuře Velké Británie ze spojení démonologických pověstí, duchařských povídek, dobových kulturních praktik (vydávání se za „číhající přízraky“) a popkulturních textů. Tak se zrodil viktoriánský fantom Spring-heeled Jack, který od začátku 20. století inspiroval řadu podobných postav v jiných zemích. Jeho výskyt se soustřeďuje na významná historická období daného národa: v českých zemích na zkušenost druhé světové války, stejně jako v Rusku…