Německý plat pro české řidiče

Příběh o prvním českém řidiči kamionu, který ve sjednocené Evropě vysoudil německý plat, se začal psát před třemi lety na dálnici u Mnichova. Tehdy devětatřicetiletý Jiří Gabrhel jezdil u české pobočky rakouské firmy Quehenberger, vozil balíky a dopisy pro německou poštu ze Salcburku na letiště ve Frankfurtu nad Mohanem a zpět. Ten den se zdržel v koloně a hrozilo, že letadlo nestihne. Hnal tedy kamion rychleji, než předpisy dovolují, a zastavili ho němečtí policisté. Jeden z nich byl náhodou Čech. Díky tomu Gabrhel vyvázl bez pokuty, zato s kontaktem na pracovnici odborářského projektu Faire Mobilität. „Ten policista se mě ptal, jakou mám základní mzdu. Když slyšel, že 12 tisíc korun hrubého, povídá: ,To je směšná částka, nechceš s tím něco udělat?‘ A dal mi leták s kontaktem,“ vzpomíná Gabrhel. Díky aktivitě německých odborářů mu nedávno přišlo na účet přes čtvrt milionu korun, rozdíl mezi tím, co bral, a německou minimální mzdou za období deseti měsíců. Jeho úspěch u soudu strhl lavinu, přes 900 českých řidičů se teď chce pokusit o totéž.

Zrození odboráře

Cestu ke změně otevřel zákon o minimální mzdě, který v Německu platí od roku 2015. Ta činí v přepočtu asi 230 korun, české hodinové minimum je něco přes 70 korun. Zákon zároveň říká, že minimum platí pro každého, kdo pracuje na území Německa bez ohledu na to, z jaké země je jeho zaměstnavatel. Průlomový je i fakt, že dorovnání se může řidič domáhat nejen na zaměstnavateli (v našem případě spediční firmě), ale…