Nečekané ohrožení

Před několika týdny publikoval analytický ústav Economist Intelligence Unit desáté vydání svého Indexu demokracie, žebříčku zemí seřazených podle šedesáti indikátorů v pěti kategoriích, od volebního procesu po občanské svobody. Už druhý rok v řadě se Spojené státy nedostaly do nejvyšší skupiny „úplná demokracie“ a byly zařazeny do skupiny druhé, „nedokonalá demokracie“.

Bylo by snadné zabývat se stavem americké demokracie za vlády prezidenta Trumpa, mnohem znepokojivější však je, že pokles Ameriky je součástí celosvětového trendu. Letošní zpráva snížila hodnocení více než polovině zemí světa. Neobjevují se náznaky konce toho, co stanfordský profesor Larry Diamond před deseti lety označil za „demokratickou recesi“. Povahu této recese můžeme snad nejlépe vidět při pohledu na situaci svobodného tisku v celém světě.

Podívejme se například na Keňu, která byla ještě nedávno považována za naději demokratického pokroku. Prezident Uhuru Kenyatta minulý měsíc nařídil hlavním televizním stanicím, aby se nezabývaly činností opozice, a když odmítly, nechal je vypnout. Soudní příkaz, aby bylo vysílání těchto stanic obnoveno, vláda ignorovala.

Porušování svobody tisku v Keni je ve srovnání s Tureckem triviální. Turecko dnes podle Výboru na ochranu novinářů patří k největším věznitelům novinářů. Dovolím si zde podtrhnout jeden fakt: vláda, která uvěznila více novinářů než kterákoli jiná země, byla demokraticky zvolena. Na média dříve útočila způsoby, které si udržovaly alespoň…