Dotace samozřejmě chceme

Těsně před víkendem evropské země odstartovaly bitvu opakující se každý sedmý rok, která trvá v průměru 24 měsíců a často končí tiskovkou ve tři hodiny ráno po několika bezesných nocích: bitvu o peníze, o nový unijní rozpočet.

Vyjednávání toho nastávajícího pro období 2021–2027 je na počátku. Evropští lídři se zatím rozdělili na ty, kteří chtějí větší rozpočet, a ty žádající skromnější výdaje, a obě skupiny vyzvaly Evropskou komisi, ať na jaře přijde s konkrétním návrhem. Už teď ale do debaty vstupuje několik dosud neznámých proměnných.

Nebojte se toho

První proměnnou je nový lídr Francie. Emmanuel Macron stačil za devět měsíců své vlády opakovaně překvapit jak Francouze, tak okolní svět svým reformním elánem a na začátku letošního roku přidal další kus. Evropská média tehdy přinesla zprávu o Macronově dopisu vedení Evropské komise, v němž francouzský prezident vyzývá bruselské administrátory, aby při plánování nového rozpočtu kladli důraz na investice do vzdělání, tedy na rozvoj stipendijního programu Erasmus, na bezpečnost Evropy a aby se při novém rozdělování peněz nebáli „hluboké reformy tradičních politik“.

„Tradiční politiky“ Unie jsou jenom dvě: kohezní, podporující rozvoj chudších států a regionů, a zemědělská. Dlouhodobě zabírají většinu výdajů evropského rozpočtu – přesahujícího během sedmi let jeden bilion eur – a konkrétně ta agrární každoročně spolyká 40 procent.

Protože největším příjemcem peněz ze zemědělské kapitoly je Francie, rok co rok…