0:00
0:00
24. 2. 20182 minuty

Babiš a zvířený prach

Jeho tým se nemůže vykázat úspěchy ani reformami, potřebuje tedy vzbudit zdání aktivity, rozhodnosti či flexibility něčím jiným

Fakt, že Česko nemá už několik měsíců od voleb vládu s důvěrou, neznamená jen nestabilitu a nepříjemné vědomí, že jeden politik (Andrej Babiš) dostal od prezidenta stát jako velkou hračku. Nesmíme zapomínat ani na skutečnost, že nic podstatného se tu v politické rovině nedělá a neprosazuje, protože ve sněmovně nemá kabinet dostatek hlasů.

Opoziční politici vášnivě kritizují vládu za to, že i když je v demisi, tak odvolává ředitele velkých nemocnic nebo naposledy šéfa České pošty. Jenže tady uniká podstata toho, proč tak Andrej Babiš činí. Jeho tým se nemůže vykázat žádnými úspěchy a ani reformami, které prosadil (právě pro nedostatek hlasů), potřebuje tedy vzbudit zdání aktivity, rozhodnosti, ráznosti či flexibility něčím jiným. Odvolávání ředitelů velkých podniků je ideální. Vyvolává to nejen dojem, že se něco děje, ale také že konečně někdo zpřetrhává konexe vybudované za vlád tradičních stran.

↓ INZERCE

Babiš tím navíc získá velký bonus, noví šéfové, i když projdou výběrovým řízením, budou vědět, komu za místo vděčí. A ti, kdo o post nepřišli, budou zase velmi dobře vědět, kdo je o něj může připravit. Čím delší bezvládí bude, tím více podobných kouřových clon zažijeme. Nebo různých populistických vyjádření podobných těm, kdy si Andrej Babiš postěžoval, že mu z únavy praskla v oku žilka. Je dobře, že konečně zjistil, že premiérský post je náročný, ale měl by se naučit pracovat tak, aby mu žilky nepraskaly a neunavoval nás plačtivými vzkazy, které svědčí o neschopnosti delegovat práci a určovat si priority.

Pakliže si shrneme dosavadní skutečné úspěchy Andreje Babiše při slibované modernizaci Česka, tak je to posílení vlivu Tomia Okamury a jeho SPD (o kterém i ministr spravedlnosti mluví jako o fašistovi), zvolení Miloše Zemana prezidentem, vyvolání honu na veřejnoprávní média a možný návrat komunistů k vládní odpovědnosti. Z takové modernizace se až motá hlava. Skoro se chce zvolat: Nemohli bychom přibrzdit?

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery

šéfredaktor


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].