Tigridovo varování

Minulý týden uplynulo patnáct let od smrti výjimečného novináře Pavla Tigrida. Při této příležitosti je dobré si připomenout jeho unikátní schopnost analyzovat a předvídat věci příští. V červenci 1947 o rozhodnutí nepřijmout Marshallův plán napsal:

„Pisatel této úvahy se přiznává, že už dlouho nezasedl ke stolu, aby napsal článek pro tento list, s takovými obavami, s tak neklidnou myslí a s tak velkým pocitem odpovědnosti jako tentokrát. (…) Byli jsme jediným čs. týdeníkem, který včas a soustavně poukazoval na význam pařížských porad, který řekl jasně, že výsledek jednání rozhodne s konečnou platností o tom, zda svět bude politicky, hospodářsky i kulturně nedílným, nebo zda bude rozdělen do dvou nepřátelských bloků. (…) A domníváme se skromně, že budeme opět jedním z mála našich listů, který sdělí svým čtenářům pravdu o celkové situaci ve světě a v Evropě, jak se vytvořila bezprostředně po rozbití pařížských porad.“

Na závěr textu Tigrid uvádí: „Co toto všechno znamená, ptá se zasmušilý čtenář, příslušník malého národa, co to všechno znamená pro svět, pro mír a pro nás. Stačí, ocitujeme-li větu účastníka pařížských jednání a znalce mezinárodněpolitických problémů. ‚Není už pochyb, že dojde k rozdělení evropského kontinentu.‘

Od počátku bojovali jsme proti schvalování mocenské politiky a účasti na ní; poukazovali jsme na to, že nedůvěra a nenávist mezi národy nesmí býti živena, poněvadž je to nejkratší cesta k nové katastrofě. Byli jsme často v tomto svém úsilí osamoceni.

Dnes tedy ve světě, který sel vítr, se sklidí bouře. Neúspěch pařížských jednání je, jak jsme řekli už před čtrnácti dny, nejvážnější světovou událostí od konce světové války; a je zločinem nepřiznat to národu, jehož země leží právě na předělu Východu a Západu. Znamená to, že svět bude rozdělen na část, jež bude hospodářsky spolupracovat a jehož hospodářská obnova bude poměrně rychlá, a část druhou, mnohem chudší, jež bude odkázána sama na sebe a kde už nyní, v některých zemích, je hlad, bída a chaos. Ale mnohem závažnější je, že svět bude rozdělen také mocensky; mnozí se posmívali ,železné oponě‘, která prý probíhá napříč Evropou: nuže, mnozí z nich poznají v dohledné době její skutečnou existenci; mnozí z nich sami přispěli k jejímu zatažení. A co se bude dít po obou stranách této železné opony? Poroste tam nedůvěra, podezřívání, lži a nenávist; zákopy, jež dnes oddělují, ach ano, Spojené národy, které spojenými silami zvítězily nad strašlivým nepřítelem, se promění v propast, kterou už nebude možno překlenout; bude se zbrojit; bude se připravovat pro všechny případy nová válka.“

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery

šéfredaktor