Náš plán pro Afriku
Andrej Babiš by si neměl stěžovat, co Evropa nedělá. Měl by se ptát, co může pro Evropu udělat on – a Česko.
Člověk se neubrání dojmu, že dění v české politice poslední roky režírují páni ze spolku Monty Python. Jedna absurdní scéna střídá druhou, divák nemá tušení, jaký nečekaný skeč bude následovat. Posledním příkladem bylo, když premiér Andrej Babiš na návštěvě Říma italské vládě místo pomoci s řešením jejích tíživých problémů s migrací nabídl postavení sochy Jana Amose Komenského v parku Villa Borghese.
„Jan Amos Komenský říkal, že řešení migrace není přesidlování národů, ale jejich vzdělávání. Pokud budou lidé vzdělaní, tak zůstanou doma a nebudou chtít jít jinam do Evropy,“ řekl premiér na vysvětlenou svého gesta. Učitel národů však zaprvé podle znalců jeho díla nic takového neřekl a zadruhé Babiš nechtěl nebo snad opomněl dodat, že Komenský byl sám uprchlíkem v tehdy rozvrácené Evropě, který postupně našel azyl v Polsku, Švédsku a Holandsku.
Scéna samozřejmě vypovídá o úrovni naší politiky i amatérské přípravě na dlouho ohlášenou cestu do Říma. Přesto nemá smysl zdržovat se výsměchem, podstatnější je věcný obsah Babišova migračního týdne, který začal hned v pondělí ráno rozhovorem v Mladé frontě DNES. Řekl v něm jednu důležitou a správnou větu: „Chci také jasně říct, že se chci aktivně podílet na hledání řešení tohoto problému a předkládat kolegům naše návrhy celoevropského řešení.“ Novináři – i ti z jeho deníků – by ho podle plnění tohoto slibu měli nyní měřit.
Trochu férovosti
Do EU přichází stále méně žadatelů o azyl. Nyní už méně než v době před krizí…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu