Kdo je tady oběť

Novinářka Camille Preaker dostává od svého ochranitelského šéfa úkol, do kterého se jí ani trochu nechce, ale v její současné životní fázi je jí už všechno jedno. A tak si na cestu přibalí čtyři lahvičky vodky a vyrazí směr Wind Gap v Missouri. Se svým krásným bezstarostným já, které vidíme ve flashbacku, už nemá skoro nic společného, Camille dnes táhne na čtyřicet, žije sama a pije s kýmkoli. Na rodné město má jen ty nejhorší vzpomínky.

Když byla ve stejném věku jako dvě zavražděné dívky, o nichž má napsat reportáž, přišla tady o sestru. Rychle se ukazuje, že případ s její rodinnou historií souvisí a klíčem k němu je podivný vztah Camille s matkou. Odpověď na otázku, kdo je vrah, je zároveň vysvětlením, jak kdysi umřela její sestra a proč k ní matka cítí odpor.

Osmidílná série Ostré předměty – dosavadní vrchol seriálového roku – nestaví na originalitě. Poznáme v ní vliv americké jižanské gotiky, feministické literatury i ověřené postupy televizních detektivek, kdy hlavní postava v rodném městě odkrývá starou hnilobu. Vzorce však pracují ve prospěch mnohoznačného příběhu, který zneklidňuje popisem rodinných vztahů jako nejlepší psychologické horory. Adaptace stejnojmenného románu Gillian Flynn od kanadského režiséra Jeana-Marca Valléeho překvapuje nečekanými souvislostmi a vyvolává nadšení svým hypnotickým ztvárněním, kdy s hlavní hrdinkou v podání nenápadné hollywoodské hvězdy Amy Adams prožijeme všech osm epizod v té nejtěsnější blízkosti.

Slova v kůži

Románová předloha je podle autorky feministickou pohádkou, muži v ní mají jen okrajové role. Camille tvoří spolu se svou dokonale starosvětskou matkou Adorou (Patricia Clarkson) a lolitkovskou sestrou Ammou (Eliza Scanlen) trojúhelník mocenských vztahů a vzájemných závislostí, který místní policista nedokáže rozklíčovat, a detektiv, kterého poslali z města, do něj nakonec pronikne jen částečně.

Americký jih tu reprezentuje honosné rodinné sídlo s verandami a podlahou ze slonoviny. Rozpadlé domky drogově závislých, bída a špína ze seriálu Temný případ se tu odkryjí jen na pár momentů. Úzkost a horko umocňující pocit stagnace tu jsou cítit stejně, zatímco Woody Harrelson a Matthew McConaughey však naráželi v nejchudším státě americké federace na nejnižší formy lidské existence, tentokrát sledujeme zašlou slávu amerického Jihu, jehož tradičním vzorcům se Camille odmala snaží unikat.

Své jižanství tu dávají najevo láskou i k takovým tradicím, na které by jinde radši zapomněli. „Wind Gap? Je to díra, dva tisíce obyvatel, noví nepřicházejí, jediná obživa je porážení prasat, takže tam máš dva druhy lidí,“ vysvětluje Camille nadřízenému. „Tradiční bohaté rodiny a odpad.“ „Který z těch dvou druhů jsi ty?“ reaguje šéf na lakonický popis. „Odpad… z tradiční rodiny.“

Zatímco o dvacet let mladší Amma hraje před matkou poslušnou dceru, Camille byla v dospívání problémová. Ve Wind Gapu rostou dívky z roztleskávaček s mašlemi ve vlasech v matky v domácnosti – jinakost se neodpouští. Kdo se nepodvolí, vyvázne v nejlepším případě podobně jako ona – se šrámy doslova po celém těle. Pod dlouhými rukávy a kalhotami schovává v kůži ostrými předměty vyřezaných 74 slov.