Bolest, která nekončí
I po atentátu v Donbasu zřejmě zůstane vše při starém
Zprávy o snaze zabít vůdce islamistických skupin obvykle provázejí velké naděje jejich protivníků. Charisma, barvitý životní příběh, osobní příklad, inteligence či duchovní síla dělají z hlavních postav al-Káidy, Islámského státu a dalších teroristických skupin vzniklých pod hlavičkou islámu klíčové postavy jejich boje. Také proto zabití nebo jiná eliminace bin Ládina, šejcha Muhammada či al-Bagdádího byly na Západě radostně spojovány s výrazným zásahem proti organizacím, které vedli.
Lze podobné naděje spojovat se zabitím vůdce doněckých separatistů Alexandra Zacharčenka? Stěží.
O Zacharčenkově smrti informovali jeho spolupracovníci minulý pátek s tím, že se stal obětí výbuchu v restauraci, kde pobýval. Na místě pak byli zatčeni Ukrajinci, o nichž separatisté tvrdí, že jsou s atentátem spojeni, jakékoli zprávy z místa však nejsou důvěryhodné.
Zacharčenko, původním povoláním důlní elektrikář, narozený v Doněcku, se v počátcích revolty na východní Ukrajině na jaře 2014 zúčastnil obsazení budovy místní vlády a přihlásil se k vyhlášení tzv. Doněcké lidové republiky. Na podzim téhož roku v Minsku patřil k vůdčím vyjednavačům separatistů při rozhovorech s ukrajinskou vládou a v listopadu 2014 získal ve volbách uspořádaných na odtrženém území pozici čehosi jako předsedy exekutivy.
Je zřejmé, že separatisté pod vedením Zacharčenka brání své odtržení od zbytku Ukrajiny jen díky masivní vojenské podpoře z Ruska. Odtud je podle všeho řízena i politika separatistických…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu