Zasvěceni soucitu

Fotografická utopie. Tak agenturu Magnum charakterizoval jeden z jejích zakladatelů Henri Cartier-Bresson. Průkopnické sdružení špičkových fotoreportérů se zrodilo v náladě poválečného idealismu, obrovského vzepětí energie a chuti podílet se na budování nového, lidštějšího světa. Trojice zakladatelů Robert Capa, David „Chim“ Seymour a zmíněný Henri Cartier-Bresson přitom myšlenkově přesně definovala, jakou roli má v této nové éře sehrát fotožurnalismus. Věřili, že fotografická svědectví mohou pomoci napravovat křivdy.

Ta idea byla v roce 1947 jednoduchá i heroická: Magnum si dalo za cíl dát fotografům do ruky autorská práva na vlastní snímky a ochránit je tak před vykořisťováním ze strany redakcí – a všechny ostatní lidi na světě pak před bezprávím a krutostí, kterých se na nich dopouští síly politické, společenské nebo tržní. Že toto zadání zůstává po sedmdesáti letech v základu neměnné, byť výrazové prostředky fotografického obrazu se radikálně změnily, ukazuje velkoryse koncipovaná výstava Magnum Manifesto.

Loni měla premiéru v New Yorku, její první evropskou zastávkou je aktuálně Museo dell‘Ara Pacis v Římě a odtud poputuje do Berlína. Ve třech kapitolách a v rozsahu více než 250 dokumentárních snímků se tu návštěvníkovi před očima zároveň odehrává dramatická historie posledních sedmi dekád: od poválečné úlevy po globalizační chaos. A také může pozorovat, jak velkou proměnou prošlo samo zobrazování světa a zpravodajských aktualit.

Nejde jen o to, jakých…