0:00
0:00
Kontext21. 4. 20185 minut

Filipika

Jak vidím spor o autorská práva na Járu Cimrmana

Zdeněk Svěrák; foto: Milan Jaroš
Zatím jsme si rozdělili práci tak, že my hrajeme a on se soudí.
Autor: Milan Jaroš

V novinách se objevila zpráva s titulkem Smoljakův syn vyhrál spor s Cimrmany. Vítězný syn se jmenuje Filip a poraženou stranou se zřejmě myslí Divadlo Járy Cimrmana. Jako principál tohoto souboru cítím, že by si naši diváci a také pořadatelé mimopražských představení zasloužili vědět, co se to mezi námi a jedním z potomků mého přítele a spolupracovníka Ladislava Smoljaka stalo.

Když jsme se rozhodli pokračovat v provozování her dvojice Smoljak-Svěrák i po smrti jednoho z tvůrců, ukázalo se, že Ladislav Smoljak, vlastník poloviny autorských práv, prohlásil za jejich dědice rovným dílem své čtyři děti: Davida, Kateřinu, Alžbětu a Filipa. Každý ze jmenovaných tedy vlastní jednu osminu, tj. 12,5 procenta. Jako držitel 50 procent autorských práv jsem si představoval, že to bude spolupráce harmonická, vždyť potomkům plynou z každého představení odměny a šířit otcova díla je úkol, který si zaslouží jejich podporu. Nemýlil jsem se v případě prvních tří jmenovaných sourozenců. Máme se vzájemně rádi a není problému, který bychom nedokázali řešit dohodou. Letos David Smoljak doprovázel anglicky mluvící Cimrman Theatre na turné v USA a natočil o této misi dokumentární film.

↓ INZERCE

V případě Filipa Smoljaka jsem se zmýlil totálně. Kdyby otec svým dětem takto odkázal dům, pak by o tom, jak s ním naloží, rozhodli dědicové většinou hlasů. Ale s autorskými právy je to jinak: i minoritní dědic, byť by jich vlastnil pouhé jedno procento, může blokovat záměry všech ostatních vlastníků.…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc