Jak změřit dobro

Ve světě belgické bratrské dvojice režisérů Jeana-Pierra a Luca Dardennových není místo pro metafory a květnatost. „Zůstáváme na hranici tragédie,“ říkají. I názvy jejich nekompromisních sociálněrealistických filmů z okrajů společnosti jsou přísně popisné a odkazují k věci: Slib,Rosetta,Syn,Dítě,Kluk na kole. Nejnovější snímek v tom není výjimkou. Titulní Neznámá dívka je hlavní postavou, přestože ji zahlédneme jen na okamžik na kamerovém záznamu, jak buší na dveře. Je po ordinačních hodinách, mladá doktorka ji nepustí dál a druhý den je její tělo nalezeno na břehu řeky.

Začínali jako dokumentaristé v sedmdesátých letech, kdy točili televizní filmy o stávkách, nezaměstnanosti a polských emigrantech. Snad i proto jsou jejich hrané filmy vypravěčsky minimalistické a stojí na přímočarých premisách. Vzdali byste se svého bonusu, aby vaše kolegyně nepřišla o práci? Co byste dělali, kdyby se vaším učněm stal kluk, který zabil vašeho syna? V hledání odpovědí Dardennovi neuhýbají. Dlouhé záběry evokují lidské pohledy, naše vnímání reality i plynutí času. Dávají tak divákům naplno zakusit tíživou situaci a dilemata postav. V případě Neznámé dívky, která po loňské premiéře v Cannes dorazila do české distribuce, dardennovská otázka pohánějící film jako tichý motor zní: Jak se doktorka vypořádá se smrtí pacientky, kterou odmítla přijmout? Odpověď je ale tentokrát trochu jiná, než jsou příznivci slavné dvojice zvyklí.
…