Děsy a běsy ministra Chovance

Sociální demokraté se zřejmě rozhodli, že do voleb nabídnou voličům dvě tváře. Jednu liberální a intelektuální, kterou má reprezentovat Bohuslav Sobotka. A pak konzervativní a zemitou, již má představovat Milan Chovanec. To by mohlo za jistého předpokladu fungovat. Tím předpokladem je, že by byl Chovanec při smyslech. Ale on není.

S puškou v ruce

Předvolební období je pro politiky náročné a měli bychom mít stejné pochopení, jaké máme vůči mladým lidem, když vstupují do puberty. Hormony se zkrátka bouří a je třeba počkat, až to odezní. Nicméně pochopení má své hranice, kterou je u ministra vnitra například chvíle, kdy se tento vykonavatel odpovědného, důležitého úřadu změní v kovboje šířícího zcela zbytečně paniku, nervozitu a strach.

Chovancův návrh ústavního zákona (který prošel prvním čtením ve sněmovně), aby se lidé mohli ozbrojovat „za účelem ochrany životů a podílení se na zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti“, nedává vůbec smysl. Pokud nám totiž ministr vnitra říká, že už není schopen v Česku zajistit vnitřní pořádek s pomocí k tomu zřízených a placených ozbrojených složek, měl by okamžitě rezignovat. Znamená to, že se stát zhroutil.

Česko je bezpečná země. Důvodů k použití zbraní je tu krom myslivecké vášně minimum. Je samozřejmě v pořádku, že lidé mají možnost pořídit si zbraň ke své obraně. Mohou tak učinit i dnes. A je dobře, že tomu nikdo nebrání. Zároveň platí, že i když by Chovancův nesmyslný návrh prošel, stále to budou…