Kdy už je to dost

Předseda polského Sejmu na chvíli ztratil nervy – a největší politická krize v zemi od roku 1989 je na světě. Tedy alespoň viděno očima polských komentátorů. Do ulic Varšavy opět vyrazily tisíce protestujících, opoziční poslanci a poslankyně strávili Vánoce v parlamentu. Do toho přišla z Bruselu zpráva, že unijní úředníci nezapomněli na zákony, kterými současná vláda krátce po volbách ochromila ústavní soud, a stále žádají nápravu.

Klid na práci

Všemu předcházel návrh vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) omezit přístup médií do Sejmu, polské obdoby sněmovny. Šlo o to, že natáčet zasedání by mohlo jen pět akreditovaných televizí a pohybovat se po sejmových chodbách by mohli jen dva novináři z každého média. Sám o sobě nijak skandální návrh vyvolal u opozice i médií samotných ostražitost: PiS většině velkých polských novin nedůvěřuje a považuje je za spojence liberální opozice (a podstatná část vládní strany je přesvědčená, že opozice s médii kují proti vládě koordinované pikle).

V pátek 16. prosince, při zasedání, na němž se měl schvalovat státní rozpočet na příští rok, tedy opozice žádala přednostní projednání nových pravidel, podle nichž by měli novináři v Sejmu pracovat. Jeden z řečníků, opoziční poslanec Michał Szczerba, si přinesl k řečnickému stolku cedulku s nápisem „svobodu médiím v Sejmu“. Když ji ani po dvou výzvách předsedy Sejmu Marka Kuchcińského (PiS) neschoval, ten jej vyloučil z jednání. V reakci na to obsadilo několik desítek opozičních…