Kamery, koordinace, diplomacie

Bulvár má občas dar v několika slovech přesně vyjádřit pocity veřejnosti. Německému deníku Bild se to daří pravidelně, naposledy ihned poté, co vyšla najevo identita muže, který před Vánoci úmyslně kamionem vjel doprostřed trhu v Berlíně a zabil dvanáct lidí. „Jak to, že někdo takový pobíhá na svobodě?“ ptal se titulek na webu deníku a přesně vystihl, o čem při hledání správné reakce na první velký džihádistický útok v zemi bude Německo na konci roku 2016 nejvíce mluvit.

Otázka odkazovala na v té chvíli již známý životní příběh tuniského atentátníka Anise Amriho. Před šesti lety připlul ze své vlasti, kde byl souzený za krádež vozu, do Itálie a vydával se za uprchlíka. Nakonec se dostal ve vězení za vyvolání požáru v uprchlickém táboře a po propuštění předloni v létě přešel do Německa. Tam se opět vydával za uprchlíka, tentokráte egyptského, a žádal o azyl. Úřady lež odhalily: úřední tlumočník upozornil, že jeho dialekt arabštiny není egyptský, a Amri nedokázal odpovědět na dotazy azylové komise vztahující se k reáliím jeho fiktivního egyptského domova.

Azyl tedy nedostal a v tu chvíli měl být podle pravidel deportován do Tuniska. Amri se však dál volně pohyboval po Německu, ptal se špiona německé tajné služby nasazeného mezi tamní komunitu radikálních salafistů na možnost nákupu zbraní, byl v Dolním Sasku v kontaktu s (loni v listopadu zatčeným) radikálním imámem známým jako abú Valá a zřejmě se mu opatrně nabízel k sebevražednému útoku. Úřady ho sledovaly a věděly,…