Druhý pokus po radaru
Bílý dům projevil větší zájem o bezpečí Evropy. Otázka je, jak odpovíme.
Spojené státy mění názor. Vláda Baracka Obamy minulý týden oznámila, že dramaticky navýší své výdaje na bezpečnost střední a východní Evropy, konkrétně z dnešních 789 miliónů dolarů na téměř 3,5 miliardy v příštím roce. V praxi to bude znamenat příchod nových amerických vojáků, takže Američané budou mít poprvé ve východní Evropě permanentně umístěnou plně vyzbrojenou brigádu o síle 3–5 tisíc vojáků. Kromě toho dorazí těžká technika a budou vybudována předsunutá skladiště vojenského materiálu.
Proč se Washington ke kroku rozhodl, je celkem jasné. Jde o reakci na ruskou intervenci na Ukrajině a pokračující okupaci části ukrajinského území, ale nejen na ni. Agresivita Ruska stoupá, což se projevuje provokacemi ve vzdušném prostoru i pobřežních vodách členských států NATO. Rusko destruktivně vstoupilo do složité války v Sýrii. Obavy také panují okolo dalšího ekonomického vývoje uvnitř Ruska. Moskevský režim se v tísni může odhodlat k vojenským krokům, aby si zachoval svoji domácí pozici, stejně jako může být nečekaně svržen, aby ho vystřídal nějaký horší a agresivnější.
Američané nejsou jediní, kdo reagují na zhoršující se bezpečnostní situaci. Samotná Evropa má za sebou období zásadních vojenských škrtů, od roku 2008 poklesly evropské zbrojní výdaje o 13 procent. Teď ale ministryně obrany Německa navrhuje zvýšení vojenského rozpočtu o 130 miliard eur v následujících 15 letech. Výdaje na bezpečnost zvyšuje teroristickými útoky zasažená Francie, Británie nedávno…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu