Jak chutná duha

Má duha chuť? Má číslo tři nějakou barvu? A jak vlastně voní vysoké C, když ho zahrajeme na trubku?

Pokud máte pocit, že autorovi sloupku přeskočilo, pravděpodobně patříte – stejně jako on – k oněm méně šťastným 96 procentům populace. Totiž k těm, pro něž duha představuje pouze zrakový vjem pěti barev, písmeno tři udává množství a trumpeta vyluzuje pronikavé zvuky. Zbylým čtyřem procentům pozemšťanů ovšem úvodní otázky přijdou docela samozřejmé. Příroda je obdařila tzv. synestezií, tedy atypickým propojením částí mozku, které způsobuje, že jeden smyslový vjem automaticky aktivuje druhý. Když jim zahrajete na trubku, ucítí v nose třeba vůni skořice.

Skutečně zelené B

Fenomén poprvé popsal v roce 1880 Darwinův synovec Francis Galton, ve vědě se ovšem následující století těšil spíše nedůvěře než zájmu. Psychologové se na lidi popisující, že se jim číslice spojují s barvami nebo chuť čokolády se svrběním v prstech, dívali jako na snílky nebo rovnou lháře. Až moderní zobrazovací metody ukázaly, že synestetici nebásní ani nepřehánějí – smyslové okruhy v jejich mozku se skutečně vzájemně propojují jinak než u zbytku populace.

Postupně se zjistilo, že jev je podmíněn geneticky a dědí se po rodičích. Dodnes bylo popsáno asi osmdesát různých druhů synestezie. V nejčastějším případě se lidem spojují číslice nebo písmena s konkrétní barvou. Nejde přitom o pouhou asociaci,…