Dopisy

Piazzetta ošklivosti, teď Václava Havla

Respekt 40/2016

Nechci se přít o to, jestli si do záplavy opravdu ošklivých míst v Praze zaslouží být zařazena i piazzetta u Národního divadla. Obecně má (do jisté míry) autor komentáře Jan H. Vitvar pravdu, že v komunistických dobách, pokud strana a vláda nařídily, mohli si zpupní urbanisté v centru Prahy dělat, cokoli chtěli. Ony to ale většinou nenařizovaly a zpupných urbanistů tolik nebylo. Také má autor pravdu v tom, že architekt Prager se nebál velkých projektů a že většinou, pokud se k nim dostal, „to vzal z gruntu“.

V tomto konkrétním případě se však velmi mýlí. Dostavba Národního divadla nebyla labutí písní socialistického stavitelství. To fungovalo beze změny ještě skoro dalších deset let. Osmdesátá léta už nebyla dobou vzniku významných architektonických děl, dnes již mnohdy památkově chráněných (Kotva, Máj, Thermal), ale i v té době se jenom v Praze zrekonstruovalo Rudolfinum, postavily diplomatická čtvrť v Troji, dům Na Můstku, Hotel Praha. Ale i stovky panelových domů a také opravdový pomník zpupnosti, Palác kultury na Pankráci.

Karel Prager nedostal zakázku na novostavbu Nové scény a ani tato Nová scéna neměla sloužit Laterně magice. Projekt byl výsledkem architektonické soutěže a prací na projektu byla pověřena skupina architektů vedená významným architektem Pavlem Kupkou. Podle jejich projektu byla dokončena stavba piazzetty a dvou provozních budov na ní. Až osobní intervence Karla Pragera, po které byl pověřen pokračováním na rozestavěném projektu (dnes bychom řekli „nepřátelské převzetí“), znamenala změnu projektu budovy do Národní třídy, kde vznikla nynější Nová scéna.

Expresivní výrazy v textu jako žulový plácek, mrtvolná důstojnost, umrlčí nálada, odporná hmota, podchod přezdívaný podle způsobů lidského vyměšování svědčí o autorově výrazném odporu k tomuto místu. Neměl by se však nechat svést k formálně či věcně nesprávným informacím.

Ing. arch. Alexander Gjurič

P. S.: Opravdu si myslíte, že to, že na piazzettě nejsou stromy, je špatně? Osobně jsem přesvědčený, že tam nepatří ani jeden.

Oprava

V minulém čísle jsme v textu Lidé chtějí víc Babiše uvedli v úvodu textu, že „ČSSD Bohuslava Sobotky – nejsilnější vládní strana – obhájila dva z jedenácti hejtmanů“. Správně mělo být uvedeno „dva z jedenácti krajů“.

V grafu ke krajským volbám jsme u Plzeňského kraje uvedli chybně výsledek KSČM, který činil 11,6 procenta, v Jihomoravském kraji neodpovídala délka sloupců procentuálnímu (správnému) výsledku čtyř vítězných stran.

Za chyby se omlouváme.