Vzpomínky na Seiferta

Je čas na pár patetických slov: velkolepé dílo je dokonáno, po patnácti letech se podařilo dokončit vydání sebraných spisů Jaroslava Seiferta. Splátka dluhu k odkazu jediného českého majitele Nobelovy ceny za literaturu je vyrovnána. Stalo se tak díky nezdolnému entuziasmu majitele nakladatelství Akropolis Filipa Tomáše, kterého neodradily klesající prodeje ani odstupující donátoři. Spisy začal vydávat v roce Seifertových nedožitých stých narozenin a dokončuje je třicet let po básníkově smrti. Ještě nás sice čeká svazek šestnáctý, ale to už bude formalita; zahrne bibliografii a dodatky.

Obří špalek s číslem 15 shrnuje vzpomínkové knihy Všecky krásy světa a Co všechno zavál sníh. Výběr editorky svazku je výmluvný: byla to právě Marie Jirásková, kdo přes Jiřinu Šiklovou na začátku osmdesátých let poslal do Kanady rukopis Seifertových Krás, jež neměly v Československu šanci na vydání. Básník podepsal Chartu 77, a jeho vzpomínky tak poprvé vyšly u Škvoreckých v Sixty-Eight Publishers k Seifertovým osmdesátinám. U nás se půvabná kniha šířila samizdatovými opisy (jeden z prvních udělal Václav Havel), než si v Československém spisovateli uvědomili, že už nemohou před veřejností existenci Seifertova klíčového díla zatajovat (vzpomínky byly jeho celoživotním tématem, první publikoval v pouhých šestadvaceti).

Poprvé u nás Všecky krásy světa oficiálně vyšly v roce 1982. Nynější svazek ukazuje, jak do nich zasahoval cenzor. Vyškrtal veškeré…