Historie přítomnosti, přítomnost historie

Téma interpretace historie bylo pro českou politiku vždy zásadní. Je totiž součástí pokusů o zodpovězení otázky, odkud a kam jdeme. A jak napsal historik Josef Pekař ve stati O smyslu českých dějin z roku 1928: „V dobách snahou neb obavou rozechvělých je dějin vědomě užito jako zbraně bitevní… Bylo, je a bude umělé, agitační tvoření ,smyslu‘ dějin.“ Není třeba se proto divit, že zažíváme další díl oné bitvy a agitace, tentokrát v režii Miloše Zemana (v kauze F. Peroutka) a Andreje Babiše (téma koncentračního tábora pro Romy v Letech u Písku).

Vždy budeme svědky touhy různých populistů interpretovat minulost tak, aby dala jejich současným aktivitám jakési historické pomazání. Miloš Zeman potřebuje ukázat novináře a intelektuály jako ty, kteří vždy selžou. Jsou to totiž právě oni, kdo mu celou jeho politickou kariéru komplikují život. Pokud mu to projde u takového hrdiny, jakým byl Ferdinand Peroutka, projde mu to u kohokoli.

Uspěl částečně. Další soud potvrdil, že Miloš Zeman je lhář. Peroutka nikdy nenapsal článek „Hitler je gentleman“ a ani není autorem citátu: „Nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky.“ Soudce nicméně také naznačil, že Peroutka byl antisemita. Tady se ale zásadně plete.

Ano, šéfredaktor Přítomnosti v únoru 1939 popisoval silný vliv Židů v Německu, ale dělal to proto, aby tím hájil Židy v Československu, protože správně tušil, co je čeká. „Židovská otázka měla jinou podobu v našem a v německém prostředí, a že se z toho musí vykládat i odlišný přízvuk, se kterým o ní my a Němci mluvíme. Poněvadž se blíží asi chvíle, kdy mezi Čechy a Němci bude zahájen dialog o židovských věcech, myslím, že tato odlišnost měla by býti předem vyložena. Pokusil jsem se o to.“ A opakuji, co už jsem psal, v českém prostředí nikdo podobnou odvahu nenašel.

Andrej Babiš se také rozhodl využít minulost, aby dal historické oprávnění svému tažení proti flákačům a všem narušovatelům systému. Když tedy v lokalitě se složitými sociálními problémy vycítí nenávist k Romům, okamžitě se ji pokouší osedlat a ještě nabízí historickou „pravdu“: koncentrační tábor v Letech u Písku neexistoval, Romové tam byli internováni zaslouženě, neboť nechtěli pracovat. Jeho omluva, že to tak nemyslel, je dobrá, ale škoda už je napáchána.

Karl R. Popper v knize Život je řešení problémů mimo jiné napsal: „Dějiny ,minulosti, jak skutečně byla, nemohou existovat. Mohou existovat pouze historické interpretace, z nichž žádná není definitivní; a každá generace má právo vytvářet si interpretace vlastní.“ Sice píše, že při interpretaci se nesmí lhát, ale to je samozřejmé. Tedy pro většinu. Každopádně jeho poznámka nám připomíná, že vést debatu o minulosti musíme neustále, jinak si ji ukradnou populisté. A pak by se mohla i zopakovat. Jak snadno, naznačuje i článek Ivany Svobodové.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery
šéfredaktor